Oct 072014
 

Dnešní tip na hint, který dokáže trošku podpořit odhad cardinality estimátorem. Nevýhodou tohoto hintu je, že je nedokumentovaný, takže na produkci ne-e(ačkoliv vypadá bezpečně..). Což je velká škoda, protože jinak je to neuvěřitelně sexy hint.

Použití: Hint slouží k narovnání odhadu estimátoru (podobně jako nedokumentovaný /*+ cardinality */). Můžeme určit nejen cardinalitu u tabulky, ale dokonce i u joinu. A co více, existuje dokonce možnost odkazovat se násobky na to, co spočitá estimátor. A snad to nejlepší nakonec – lze zadat MINum a MAXimum. Prostě vymazlenej hint.

Syntaxe (s rezervou – z netu, není to dokumentované):

/*+ OPT_ESTIMATE( [query block] operation_type identifier adjustment ) */

Možné hodnoty :

operation_type = table | index_fliter | index_scan | index_skip_scan | join..

identfier = tab_alias@qrblk | tab_alias@qrblk index_name | JOIN(tab1_alias@qrblk tab2_alias@qrblk) s tím, že, query blok je nepovinný.

ajdusment  = rows -počet řádků, které očekáme | scale_rows - multiplikátor pro estimátor | min - minimální počet řádků, které očekáváme | max  maxmální počet řádků, které očekáváme

A nyní nějaké ty příklady, nejprve založme tabulku:

CREATE TABLE tbl_test AS SELECT ROWNUM AS sloupec FROM dual CONNECT BY LEVEL<784561;

A spočtěme statistiky (na 12C nemusím – ale pro lidi, co mají ještě 11.2 či hůře..)

BEGIN dbms_stats.gather_table_stats(null, 'tbl_test', method_opt => 'FOR ALL COLUMNS SIZE 1'); END;

Tabulka má přesně 784561 řádků. Takže odhad pro select count(*) from tbl_test je přesně 784561. Číslo, takhle hnusné, jsem vybral schválně ;), takže zkusme odhad pro select count(*) from tbl_test where ora_hash(id,5)=1. Zde se Oracle pekelně splete – defalutní selectivita na “=” pro filtrování pomocí funkce, tzn. where f(n)=x|const je 1%, tedy jeho odhad je 7846. Ve skutečnosti při náhodných datech ora_hash(id,5)=1 selectuje 1/6 tabulky (16,6%), protože máme rovnoměrně rozhozené hodnoty <0,5> a filtrujeme na =1.

SELECT count(*) FROM tbl_test WHERE ora_hash(sloupec,5)=1;

(predikát ora_hash(sloupec,5)=1)

Celkový vrácený počet řádků: 130521 (16,6%)
Odhad estimátoru: 7846 (1%)

A udělejme to ještě jednou, ještě jednou přidejme filtrování funkcí ať je Oracle hodně vedle:

SELECT count(*) FROM tbl_test WHERE ora_hash(sloupec,5)=1 AND ora_hash(sloupec,5)+1=2;

Přidání predikátu ora_hash(id,5)+1=2 (nemohu znovu ora_hash(id,5)=1, doublování predikátů Oracle pozná, tak jednoduše se ošálit nenechá), pro Oracle znamená znovu selectivitu 1%. Takže celkový odhad estimátoru je 0.01*0.01* num_rows=78 +/- zaokrouhlení. Z logického hlediska je to po odečtení 1 na obou stranách naprosto stejný predikát jako ora_hash(id,5)=1. Tedy stále selectujeme stále 1/6 tabulky (16,6%), podmínku jsme pouze zdvojili.

(preditkát ora_hash(sloupec,5)=1 v and s tím samým predikátem)

Celkový vrácený počet řádků: 130521 (16,6%)
Odhad estimátoru: 78 (0.0001%)

Takže spočítejme kolikrát více řádků opravdu vracíme o proti estimátoru – select ((1/6)/0.0001) from dual – 1666.6 násobek. A nyní k našemu vytouženému hintu:

SELECT /*+ OPT_ESTIMATE(TABLE a SCALE_ROWS=1667) */ count(*) FROM tbl_test2 a WHERE ora_hash(id,5)=1 AND ora_hash(id,5)+1=2;

(s predikátama a hintem opravený odhadem estimátoru)

Nyní je odhad 130786 proti skutečnému 130521 (jsme o 0,2% vedle, not bad). Výhoda tohoto hintu o proti /*+ cardinality */ je, že je to datově citlivé – přes odhad estimátoru.

Takže po té, co vím, že pro predikát “ora_hash(id,5)=1 and ora_hash(id,5)+1=2″ je potřeba magické číslo 1667 můžu to udělat s jinou tabulkou znovu:

CREATE TABLE tbl_test2 AS SELECT 'ABCD_'||ROWNUM as sloupec FROM dual CONNECT BY LEVEL<=100000;
BEGIN dbms_stats.gather_table_stats(null, 'tbl_test2', method_opt => 'FOR ALL COLUMNS SIZE 1'); END;

SELECT /*+ OPT_ESTIMATE(TABLE a SCALE_ROWS=1667) */ count(*) FROM tbl_test2 a WHERE ora_hash(id,5)=1 AND ora_hash(id,5)+1=2;

(odhad s hintem na jiné tabulce se stejným predikátem)

Celkový vrácený počet řádků: 16716 (cca (1/6)*100000)
Odhad estimátoru s hintem:   16670 (0.01*0.01*100000*1667)
Odhad estimátoru bez hintu: 10 (0.01*0.01*100000)

Myslím, hezký příklad na úpravu odhadu estimátoru. Hint má navíc i takové možnosti jako MIN a MAX. Speciálně to MIN je zajímavé, vzhledem k tomu, že většinou dochází k podhodnceni počtu řádků, které Oracle odhadne o proti skutečnosti. Myslím, že se asi každému z nás stává, že Oracle odhadne 1 (ve skutečnosti spočítá 0, ale až na menší vyjímky vždy raději počitá s tím, že se vrátí alepsoň jeden řádek – a to i za nesmyslných podmínek, aby to mohl propasovat do dalšího stupně exekučního plánu) a nakonec je tam řádků asi tak přesně bžlilion.. takže timto hintem se mu dá vnutit, že prostě musí počítat s tím, že tam minimálně xxx řádků mít může ;) Prostě sexy hint.

A ještě nějaký krátký příklad na join:

SELECT /*+ OPT_ESTIMATE(JOIN, (a, b), ROWS=15) */ * FROM dual a join dual b on (a.dummy=b.dummy);

(oprava cardinality joinu hintem)

To by bylo vše k tomuto pozoruhodnému, leč nedokumentovanému, hintu.

 Posted by at 21:59
Oct 052014
 

Pokračování krátkého zkoumání jaké hodnoty se objevují ve sloupci STARTS v pohledu V$SQL_PLAN_MONITOR. Předchozí díl se věnoval počtu startů u tabulky, která není partišnovaná a dnešní díl se tedy bude věnovat tomuto sloupci u partitiovaných tabulek. Další díl budu věnovat paralelním selectům a pak se uvidí ;) Protože je to dost zajímavý sloupec a těch kombinací a zajímavých operací je spousty, ale muj čas je omezen. Takže hurá na to!

Takže pojďme udělat rovnou tabulku s nějakýma partitions:

create table tbl_range (a_column)
PARTITION BY RANGE(a_column)
(
PARTITION p1 VALUES LESS THAN(1),
PARTITION p2 VALUES LESS THAN(2),
PARTITION p3 VALUES LESS THAN(3),
PARTITION p4 VALUES LESS THAN(4),
PARTITION p5 VALUES LESS THAN(5),
PARTITION p6 VALUES LESS THAN(6)
) as
select mod(rownum,6) from dual connect by level<1001;

A nyní select:

select /*+ MONITOR */ * from tbl_range;

Asi by člověka napadlo, že bude mít tolik startů, kolik má partitions. A přesně tak tomu je, ovšem s menším ale – protože první SQL Developer fetchne pouze 50 řádků (defalutní hodnota), takže je třeba proscrollovat a dostáváme počet startů rovných 6ti:

(počet startů – range)

Nebylo zajímavé, že? Prozradím, že s INLIST a HASH partitions to funguje naprosto stejně, daleko zajímavější je INVERVAL partitions. A vlastně důvodu proč tenhle článek vzniknul:

CREATE TABLE tbl_rang_i (a_column NUMBER(10))
PARTITION BY RANGE(a_column)
INTERVAL(13)
(PARTITION base VALUES LESS THAN (0)
);

A nyní insertneme nějaká data:

insert into tbl_rang_i
select rownum from dual connect by level<=400 union all
select rownum+800 from dual connect by level<=400;

Konkrétně je to 800 řádků. Čísla od 1..400 a 800..1200. Takže se podívejme, kolik má tabulka partitions:

select owner,table_name,partition_count from all_part_tables where lower(table_name)='tbl_rang_i';

Počet partitions v tomhle view je 1048575, překvani? Taky jsem nedávno byl ;) Ale Oracle v tomhle view pro tabulky na kterých je interval partitioning udává Oracle vždy číslo 1048575. Číslo není nějak moc magické, udává maximální počet partitions, který tabulka může být.  Takže zkusime jiné view:

select count(*) from all_tab_partitions where lower(table_name)='tbl_rang_i';

Je jich 64. Lehce podezřele binárně kulaté číslo ;) Ale to je jen náhoda – začínání od 0 a dva intervaly v rozmezí 1..400 a 800..1200 (takže něco jako select 2*(ceil(400/13))+1+1 from dual).  A nyní konečně počet startů:

select /*+ MONITOR */ * from tbl_rang_i;

(počet startů – range-interval)

94. Což je lehce podezřelé číslo. Speciálně, když čekáte až Vám doběhne select a full table scan nad tabulkou co má 64 partitions přesáhne 65 a vesele si pokračuje. Nicméně po několika mých testech jsem doše k tomu, že Oracle pro interval partitions připočítává do STARTS i “mezery”. Tedy výpočet pro tento případ je select ceil(1200/13)+1 from dual tzn. 94 (jedna je pro BASE partition).

Inu počty startů:

  • Pro range, list, hash – vždy počet partitions
  • Pro range-interval – (spread mezi LOW a HIGH hodnotou v partiton sloupci) / intervalem partišnování (případně +1 pokud base partition je mimo)
  • Precedenci berou “nižší karta” tedy full scanu nad supartišnovanou tabulkou je ve sloupcu STARTS počet čtených subpartitions.

Bohužel vzhledem k mému omezenému času tento článek končím, ale napadají mi daleko zajímavější scénáře – systém a referenční partitioning, partition wise-join a počet startů..

 Posted by at 11:52
Oct 042014
 

Včera (a dneska) mi v práci potrápil jeden select. Respektive jeho zobrazení v V$SQL_PLAN_MONITOR – spustil jsem select a ta mrška běžela dlouho, takže jsem se začal starat, co právě dělá a především za jako dlouho asi doběhne a jestli vůbec.  Bylo tam pod sebou pár hash joinů – úplně optimálně to nevypadalo, ale nic drastického také ne. Takže jsem si vpohodě čekal až to doběhne – přesně do chvíle, než Oracle začal full scannovat tabulku, říkejme jí třebas ACC_SOURCE, která měla 972 partitions. Dokud se ve sloupci STARTS objevovala čísla 1..972 bylo to fajn, jakmile Oracle začal ukazovat 1008 a pokračoval dál, bylo to jasné WTF (whats the fuck = to mi poser kozy). Inu, cílem tohodle článků je podívat se na hodnoty ve sloupci STATS v pohledu V$SQL_PLAN_MONITOR s tím, že to rozdělím do třech dílů:

  • Nepartitiované tabulky (tenhle díl)
  • Pro partitiované tabulky (a tam bude odpověď proč tam může být více startů než kolik je partitions)
  • Pro paralelní selecty

Takže tolik na úvod a nyní pojďme na nějaké to zkoušení:

create table tbl_just_one_part_100rows as select rownum as id,mod(rownum,2) id_mod_2 from dual connect by level<101;

Tabulka se dvěma sloupci (id a id_mod_2), 100 řádky a bez partitioningu. Takže jíz zkusme proscannovat:

select * from tbl_just_one_part_100rows;

Zjistím si sql_id (ckqzr8t38gug7) a podívám se do v$sql_plan_monitor do sloucpce starts, kolik uvidím? Neuvidím nic, protože jsem nesplnil žádnou s podmínek, aby oracle online monitoroval sql – neběželo to déle než 5s, nebylo to paralelní a ani jsem tam neměl hint. Takže přidávám hint:

select /*+ MONITOR */ * from tbl_just_one_part_100rows

A nyní už je to lepší (nyní sql_id 36ztar2wkfvww):

select status,plan_line_id as id,plan_operation,plan_object_owner as owner
,plan_object_name,starts,output_rows as o_rows from v$sql_plan_monitor
where sql_id='36ztar2wkfvww'

 (pozn. řádky 1 a 2 jsou jedno spuštění a řádky 3 a 4 jsou druhé)

Vcelku jednoduché, ne? Jedno čtení = hodnota ve sloupci STARTS = 1. Trošku matoucí je možná output rows, které řiká 50 ačkoliv má tabulka 100 řádků – jednoduché vysvětlení, SQL Developer prvně fetchnul 50 řádků a mě výsledek nezajímal, takže jsem nefetchoval dalších 50.  Zůstaňme u této tabulky a zkusme nějaký join:

select /*+ MONITOR */ * from tbl_just_one_part_100rows a join tbl_just_one_part_100rows b on (a.id=b.id)

Kolik bude startů? Tentokrát to ovšem již závisí na exekučním plánu. Takže jaký bude plán? Inu, joinuju na sebe dvakrát stejnou tabulku a u obou jejich instancí je to bez predikátu. Takže pro instanci tabulky A i instanci B odhadne Oracle stejnou cardinalidu. Ve skutečnosti to zkouším na Oracle 12C, které při CTASu už počitá statistiky. Takže vcelku přesně “ví”, že je to 100 řádků na 100 řádků:

Takže po spuštění:

select /*+ MONITOR */ * from tbl_just_one_part_100rows a join tbl_just_one_part_100rows b on (a.id=b.id);

První test joinu

Je vidět, že to každou instanci tabulky (A i B) vezme jednou a počet STARTů je tedy jedna, dle očekávání trhu. Za zmínku možná stojí ještě output_rows, které je 100 přestože jsem nefetchnul všechno v SQL Developeru. Důvodem je, že Oracle nemůže vracet průběžně výsledek pro operaci hashjoin (všechno nebo nic).  Pustil bych se dál do zkoušení, ale raději založme jiné tabulky, ať je to lépe vidět:

create table tbl_A_100 as select rownum as ID,mod(rownum,2) ID_MOD_2 from dual connect by level<101;
create table tbl_B_200 as select rownum as ID,mod(rownum,2) ID_MOD_2 from dual connect by level<201;

Dobře, dobře a nyní join a vynuceně neasted loopu:

select /*+ MONITOR use_nl(a b)*/ a.id from tbl_A_100 a join tbl_B_200 b on (a.id=b.id);

(neasted loopa a počet starts)

U tabulky tbl_b je 100 startů u tabulky tbl_a je 1 start. Což je logické – tabulku tbl_a si slízne oracle jednou a pak dle definice nested loopy si pro každý řádek líže tbl_b. Takže je pojďme přehodit:

select /*+ MONITOR use_nl(b a) leading(b a)*/ a.id from tbl_A_100 a join tbl_B_200 b on (a.id=b.id);

(počet startu neasted loopy)

Pokud v nested loopě obrátíme pořadí tak je to přesně opačně – slízne si to jednou tabulku tbl_b_200 a pak to iteruje pro každý řádek tabulku tbl_a_100 tentokrát však 200x.  No dobře, pokračujme dále. Merge join:

select /*+ MONITOR use_merge(a b)*/ * from tbl_A_100 a join tbl_B_200 b on (a.id=b.id);

(merge join

Merge join je již lehce složitější na čtení ale i tak je vidět, že obě tabulky se čtou pouze jednou, a počet startů u sortu je pouze u jedné (v mém případě TBL_B_200) a je datově závislý na datech z druhé tabulky.

Tohle samozřejmě nejsou všechny případy a zdaleka nemám v plánu zkoušet je všechny, ale pro ukázku jak s takovým sloupcem zacházet to myslím stačí ;)

A nyní to, co mělo být na začátku – proč se tomu věnuji. Ačkoliv hint byl již v úvodním odstavci. Pole STARTS (a nejen tohle pole) sleduji poměrně často pokud ladím nějaké dlouhoběžící sql. Taková ta jedna z nejrychlejších cest jak najít úzké hrdlo. Typickým příkladem je, když tohle pole obsahuje nějaké velké číslo (bžilion a více). Vcelku se člověk může vsadit, že Oracle dělá místo hashjoin nested loopu. Další krása tohodle pole je ta, že dokáže odhadnout jak dlouho daná operace bude trvat:

  • Během operace NESTED join poznáte kolik % již je hotovo (pokud je znám očekávaný počet startů – známe z dat, z předchozího stupně exekučního plánu – output rows v V$SQL_PLAN_MONITOR atd.)
  • Během operace HASH JOIN (neparallelně a bez partitions) je počet startů 1, takže tam koukáme na počet datových bloků kolik ještě zbývá (highmark watermark či z předchozího exekučního stupně – V$SQL_LONGOPS apod.)
  • Během full scannů (index i table) je opět počet startů 1 nebo počet sub(partitions) tedy alespoň se dá odhadnout kolik z kolika partitions již to vzalo (s lehkou rezervou, ne vždy je to přesný počet partitions a vlastně proto vzniknul i tenhle příspěvek na blogu, respektive další díl)

Zkrátka je to hodně sexy sloupec. Kdo neznal může si klidně vyselectit where starts>100000 a má dobrý tip na sql, které nejspíše nebudou optimální. Nutno podotknout, že v tomhle view nezůstávají data moc dlouho.

 Posted by at 00:14
Aug 302014
 

Vcelku častý scénář – potřebujem zvalidovat constrain a zároveň jsme si vědomi, že data jsou špinavá a validace constrainu nám hnedtak neprojde. Takže nezbývá než nějaké řádky promazat či jinak vyřešit duplikace. Dnešní tip je věnován klauzuli EXCEPTIONS INTO, která je spoučástí příkazu ALTER TABLE a umožní uložit rowid duplicitních řádků při validaci constrainu. Takže hurá do toho!

CREATE TABLE TEST_CONS_EX AS SELECT ROWNUM AS ID FROM DUAL CONNECT BY LEVEL<=666;

A ještě nějaké náhodné duplicity (29 řádků)

INSERT INTO TEST_CONS_EX SELECT A FROM (SELECT ROWNUM A FROM DUAL CONNECT BY LEVEL<=666) WHERE ORA_HASH(A,21)=7;

Nic zajimavého, tabulka s jedním sloupcem ID s čísly od 1 do 666 s tím, že duplikovaných hodnot je tam 29, vždycky po dvou kouskách. Následně je potřeba vytvořit tabulku do které se porušení constrainu bude reportovat. Oracle odkazuje na scripty UTLEXCPT.SQL nebo UTLEXPT1.SQL. Ovšem stačí mít jen tabulku ve správné struktuře a není potřeba používat tyhle scripty.

CREATE TABLE dej_to_sem(row_id ROWID,
owner VARCHAR2(30),
table_name VARCHAR2(30),
constraint VARCHAR2(30));

Dokonce se to i hezky pamatuje, rowid, owner, jméno tabulky, jméno constrainu. Velikost přestně tolik, koli to může maximálně mít. Nyní vytvořme nějaký PK klíč. Neměl by být enabled.

ALTER TABLE TEST_CONS_EX ADD CONSTRAINT test_pk PRIMARY KEY (id) DISABLE;

A nyní enable společně s exceptions into klauzulí:

ALTER TABLE TEST_CONS_EX ENABLE CONSTRAINT test_pk EXCEPTIONS INTO DEJ_TO_SEM;¨
SQL Error: ORA-00001: nesplněna podmínka jedinečnosti (AZOR3.TEST_PK)

Sice nás to vyfuckovalo, ale díky použití klauzule máme k dispozici rowid řádků, které jsou duplicitní:

Data v exceptions tabulce..

Důležité je pamatovat si, že každý řádek, který je tam duplicitní je tam tolikrát kolikrát je duplicitní (nikoliv n-1) tedy odmazat z master tabulky všechny záznamy, které jsou uvedeny v tabulce duplicit rozhodně není dobrý nápad, šéf ani Marta Jandová by za to nepochváli. Exspeciálně, když další logický krok po odmazání je zapnutí constrainu, což je příkaz ALTER TABLE, což je změna struktury tabulky a tedy nemožnost napsat nějakou verzi flashaback selectu (ORA-01466: nelze číst data – definice tabulky byla změněna) Jinak žádné záludnosti, tabulka pro uložení duplikací musí být pochopitelně přístupná majiteli constrainu.

 Posted by at 15:31
Jun 212014
 

Ahoj, nedávno se mi stala taková nepříjemná věc, kterou bylo upgrade php verze od mého hostingu, což vedlo na rozhození v IE a na čínské znaky v Chromech, Firefoxech a jiných náhrážkách.  Když už jsem musel řešit upgrade PHP, rovnou jsem se rozhodl upgradovat i verzi WordPressu a tudíš přecházím i na nové theme. Vybral jsem něco trošku jiného, tak se snad bude líbit ;)  Což berte jako omluvu za předchozí dny a možná i budoucí, kdy to budu trošku upravovat a ohýbat podle svého gusta.  Jsem ted trošku busy, ale napíšu jsem teda i v pruběhu toho nějaký ten článek – i když jsou měsíce, kdy blog vypadá mrtvě, tak normálně žiju, nic mi nepřejelo.

Dále jsem zavřel komentáře ke všem článkům. Se změnou template by to mohlo vypadat na nedemokratický režim. Pravdou však je, že počet spamových viagra komentářů (i tisíce denně) již přerostl rozumnou úroveň a já jsem se svou prostatou vcelku spokojen.. pokusím se implementovat nějěký human-check a komentáře zase otevřít.

 Posted by at 11:20
Apr 032014
 

Všichni známe velkou trojku – SQL Developer, TOAD a PL/SQL Developer. Osobně mám z nich nejraději právě PL/SQL Developera – více užitečný než SQL Developer a né tak připlácaný jako TOAD. Dnes jen krátká informace – vyšla jeho nová major verze s číslem 10. V rychlosti co je to obsahuje:

  • Jednodušší možnost přepínání edicí. Tedy místo ALTER SESSION již stačí klikat.
  • To samé platí pro Workspace – možnost výběru pod kterým Workspace chce developer pracovat. Tedy místo DBMS_WM.GoToWorkspace opět klikání.
  • Pokud napíšete jméno objektu delší než 30 znaků tak se podrhne červeně.
  • Párování závorek v editoru ať je kurzor před či za závorkou.
  • Export dat přímo do clipboardu (a krásně i verzi v jaké to chceme – txt/csv..).
  • Podpora chainů pro DBMS_SCHEDULER.
  • a něco hodně dalšího..

Celý list nových features lze vyčíst zde: http://www.allroundautomations.com/bodyplsqldev100.html

Myslím, že dobrý ;) Workspace/Edice asi moc programátorů nepouživá, ale spousta novinek se zajisté hodí. V listu jsem spoustu věcí nezmínil, takže je třeba si ti projet co je užitečné a co patří kočičkám. Enjoy!

 Posted by at 21:51
Mar 232014
 

Tento blog je online od února 2011 a je na čase udělat nějaké to čištění. Od uvedeného data se mi podařilo ve wordpressu úspěšně rozepsat a nezveřejnit několik postů. A co je možné bych rád zpětně pročistil, dopsal či bez návratu odstranil. Důvody nedopsání jsou různé od časových až po takové, kde jsem zjistil, že to tak jednoduché nebude – napříkad mi tu straší článek o tom jak založit tabulku. Moje představa byla založení tabulky pomocí insertů do datového slovníku pod SYSem, modifikace datových bloků, dopočítání kontrolních součtů atd. A musím říct, že jsem nebyl úspěšný – tabulku se mi daří téměř správně založit, funguje describe, select a vše vypadá korektně, ale insert se prostě nedaří (internal error oracle). A od té doby jsem se k tomu nedostal. Rozepsaných a slíbených postů, které jsem nezveřejnil bych se rád postupně zbavil.

Před dvěma lety jsem měl  plánu napsat post o hintu IGNORE_ROW_ON_DUPKEY_INDEX, který patří mezi ty specifické, které mění chování a nevěnují se optimalizaci. Oracle ho uvádí společně tyto hinty: CHANGE_DUPKEY_ERROR_INDEX, IGNORE_ROW_ON_DUPKEY_INDEX a RETRY_ON_ROW_CHANGE. A když už jsem v tom, rovnou je zkusme všechny ;. A začněme hned tím prvním CHANGE_DUPKEY_ERROR_INDEX.

CHANGE_DUPKEY_ERROR_INDEX – Umí změnit typ chyby v případě, že dojde k porušení unikátnosti. Konkrétně z ORA-001 udělá ORA-38911. K čemu je to dobré? Například pokud jsou nad tabulkou dva různé unikátní sloupce a jednoduššímu zjištění ve kterém ze zmíněných došlo k porušení unikátnosti. Hint lze použít v INSERT a UPDATE statementu. Takže příklad:

create table tbl_unique_hint_test as
select rownum as first_unique,
rownum as second_unique
from dual connect by level<6;

Synaxe je následující:

Tedy takto:

insert /*+CHANGE_DUPKEY_ERROR_INDEX(tbl_unique_hint_test(first_unique)) */ into tbl_unique_hint_test values (1,1);
SQL Error: ORA-38913: Index zadaný v tipu k indexu není platný

Vyhučelo na chybě. I když jde zadat pro zjištění unikátnosti místo indexu sloupce, tak není možné zadat sloupce na kterých není unikátní index/constraint. Dokumentace píše, že je to nutné toto omezení mín, ale nepíše co se stane když není – odpověď je tedy ORA-38913. Takže založení unikátního indexu nad sloupcem first_unique:

create unique index inx_unique_first on tbl_unique_hint_test(first_unique);

A opět test hintu:

create unique index inx_unique_first on tbl_unique_hint_test(first_unique);
unique index INX_UNIQUE_FIRST created.
insert /*+CHANGE_DUPKEY_ERROR_INDEX(tbl_unique_hint_test(first_unique)) */ into tbl_unique_hint_test values (1,1);
SQL Error: ORA-38911: nesplněna podmínka jedinečnosti (APEX_WORKOUT.INX_UNIQUE_FIRST)

Fajn, číslo chyby je jiné. Ale daleko zajímavější je to takto:

create unique index inx_unique_second on tbl_unique_hint_test(second_unique);
unique index INX_UNIQUE_SECOND created.
insert /*+CHANGE_DUPKEY_ERROR_INDEX(tbl_unique_hint_test(second_unique)) */ into tbl_unique_hint_test values (1,1);
SQL Error: ORA-38911: nesplněna podmínka jedinečnosti (APEX_WORKOUT.INX_UNIQUE_SECOND)

Nyní když jsou nad tabulkou unikátní dva indexy má nová chyba ORA-38911 přednost ORA-001. Tedy místo toho, aby příkaz vyhuče na duplikaci nad sloupcem FIRST_UNIQUE, protože hodnota 1 již tam je, vyhučí na ORA-38911 pro sloupec SECOND_UNIQUE.

 Posted by at 00:05